Je Vietnamský svátek, během kterého se Vietnamci loučí s Ong Cong (zemským bohem) a Ong Tao (bohem kuchyně). Tento svátek je vždy 23 den prosince podle Lunárního kalendáře. Oba tito bohové v tento den putují do nebe, aby obeznámili „Ngoc Hoang“ Nefritového vládce ohledně života majitele domu, kde během roku pobývali. Během nového lunárního se tito bohové vrací, aby mohli pokračovat ve své práci, jakožto ochránci domácnosti.

Zvyk na uctívání Ong Cong a Ong Tao pochází ze starého mýtu, která se datuje až do dávných časů. Mýtus byl o starém velmi chudém páru, který musel dojíždět velmi daleko, aby se mohli uživit. Jednoho dne ztratili jeden druhého. Pod dlouhé době plné marného pátrání po svém manželovi, si žena našla nového manžela. Jednoho dne, u ní zazvonil neznámý muž, žebrající o jídlo. Žena okamžitě poznala svého starého manžela a ze studu a smutku z celé této situace spáchala sebevraždu a vrhla se do ohně. Muž, který se cítil provinile za svoji exmanželku plný smutku učinil totéž, a to samé udělal i její stávající manžel. Když o této věrné lásce a tragickém konci slyšel Nefritový císař, dovolil jim, aby společně žili jako bohové kuchyně a aby dávali pozor na domácnosti. Během tohoto svátku se připravují různé pokrmy. Jako například lepkavá rýže, Vařené kuře, smažené závitky anebo spoustu dalších. Při této slavnosti se také připravuje velká nádoba s vodou, do které se vkládá jeden velký kapr anebo 3 malý. Po obřadu se tito kapři vypouští do nejbližších jezer nebo řek. Tento zvyk má 2 smysly. Prvním je, že tím, že se kapr vypustí do volné vody, kde může plavat a růst, projde „Měsíční branou“ do nebes, změní se v draka a díky tomu, se Ong Cong a Ong Tao mohou svézt až do nebe. Druhým je, že vypouštění zvířat do volné přírody, jako ptáci či jiná zvířata, je považováno za dobrý skutek a tak to přináší štěstí.