Názvy

Vietnamská socialistická republika (Vietnam)

Cộng hòa xã hội chủ nghĩa Việt Nam (Việt Nam)

Poloha

Vietnam se rozkládá na poloostrově Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Sousedí s Čínou, Laosem a Kambodžou. Vietnamci o své zemi říkají, že její tvar připomíná draka, písmeno S nebo vahadlo, na jehož koncích visí koše s rýží.

Rozloha Vietnamu je 331 000 km2, což je asi čtyřikrát více než rozloha ČR. Na severu a na jihu je země rozlehlá, ale ve středu je velice úzká. V nejužším místě má pouze 50 km. Pokud bychom chtěli Vietnam přejet autem ze západu na východ právě v tomto místě, trvalo by to hodinu, zatímco přejezd ze severu na jih trvá asi 30 hodin.

Podnebí

Vietnam leží v monzunovém pásmu jihovýchodní Asie a vzhledem ke své rozloze zasahuje jak do tropického, tak do subtropického pásma. Proto zimní a letní monzuny ovlivňují počasí severní a jižní části Vietnamu odlišně. Zimní monzun přichází od severovýchodu v období mezi říjnem a březnem a do severního Vietnamu přináší chladnou a vlhkou zimu. Do jižního Vietnamu zimní monzun přináší suché a teplé počasí. Druhý, letní monzun vane z jihozápadu a ovlivňuje klima ve Vietnamu od února do května. Jeho větrné proudy vanou přes Indický oceán, přičemž nasají tuny vlhkosti, kterou pak nechají spadnout na celém území Vietnamu. Vietnamské léto je velmi horké a vlhké. Na jihu jsou časté záplavy, sever a střed Vietnamu zasahují tajfuny.

Počet obyvatel

Vietnam je s 96 miliony obyvatel patnáctou nejlidnatější zemí světa. Země je ze tří čtvrtin hornatá, většina obyvatel však žije v nížinách, zejména v deltách velkých řek. Ve městech žije asi 30%obyvatel Vietnamu, ale zejména velká města jako Hanoj nebo Ho Či Minovo město zažívají v současnosti velký nárůst obyvatelstva.

Většinu obyvatel tvoří etnikum Vietů (Vietové či Kinhové), v zemi ale žije celkem více než 50 etnik (například Hmong, Thai, Tay, Lo Lo, San Chi a Dao). Obyvatelstvo Vietnamu je tradičně etnicky i kulturně rozmanité. Dobré vztahy mezi etniky a jejich společný původ jsou tradovány v nejedné prastaré legendě, na kterých stojí vietnamská kultura a identita.

Rudá řeka a Mekong

Řeky hrály odjakživa v životě země zásadní úlohu. Pro Vietnamce představují zdroj obživy
v podobě zemědělství a rybolovu, vody, elektřiny a jsou důležitými dopravními tepnami.

Rudá řeka pramení v Číně, protéká severním Vietnamem a vlévá se do Tonkinského zálivu. Protože se do ní stékají všechny ostatní menší toky, je lidově nazývána Velká řeka. Delta Rudé řeky se rozkládá naploše 15 000km². Její půda je tvořena úrodnými naplaveninami a tvoří tak ideální podmínky pro zemědělství, především pěstitelství vodní
rýže.
Při povodních s sebou řeka strhává i hlínu a barví se do červenohněda – odtud také pochází její název. Před povodněmi se lidé vždy museli chránit, a tak za tisíce let vznikly na Rudé řece tisíce hrází. Hlavní město Vietnamu Hanoj, které leží právě v deltě Rudé řeky, je chráněno více než 1600 km hrází. Při povodních se zde hladina řeky zvedá až do
výše 14 metrů!

Delta Mekongu, která se rozkládá na ploše 70 000 km², je co do významu pro obyvatele jižního Vietnamu obdobou delty Rudé řeky na severu. Mekong pramení v Tibetu, protéká Laosem, Thajskem, Kambodžou a svou 4800 km dlouhou cestu končí obrovskou deltou ve
Vietnamu. V deltě Mekongu se vyprodukuje nejvíce rýže z celého Vietnamu, protože zdejší
podnebí umožňuje tři sklizně do roka. Leží zde také největší a nejlidnatější vietnamské město, Ho Či Minovo Město, dříve Saigon.