Národní vlajka Vietnamu je používaná vietnamskou vládou od konce francouzské revoluce (1945 – 1954) po získání nezávislosti. Vlajka byla přijata 30. listopadu 1955.
 
Základní provedení vlajky pochází už z roku 1940 a vlajka byla používána osvobozeneckými silami bojujícími za nezávislost proti Japonsku. Po několika drobných úpravách se vlajka dostala až ke svému současnému designu s červeným pozadím a žlutou hvězdou uprostřed.
 
Autor tohoto designu zůstává velkým otazníkem a není téměř žádné vodítko pro zjištění odpovědi. Někteří lidé si myslí, že je dílem revolucionáře Nguyena Huu Tiena, zatímco jiní věří, že ji vytvořili Le Hong Phong a Nguyen Thi Minh Khai, dvě slavné postavy francouzského odboje z roku 1940.

Vlajka má obdélníkový tvar o šířce rovnající se téměř dvěma třetinám její délky. Pozadí vlajky má čerstvě červenou barvu. Červená je intenzivní barva, která připomíná francouzskou revoluci v minulosti a představuje společenskou revoluci v přítomnosti. Někteří také říkají, že červená symbolizuje krev, kterou obětovali vietnamští vojáci ve velkých bojích proti cizím vetřelcům a během boje za nezávislost.

Ve středu vlajky je velký žlutý pentagram. Tato hvězda představuje pět hlavních tříd vietnamské společnosti – intelektuály, rolníky, dělníky, podnikatele a armádu. Také je zde symbolizována solidarita a propojení těchto pěti tříd ve společnosti. Představuje také Vietnamce jako celek obecně.
 
Žlutá barva hvězdy je barva vietnamského etnika, která se objevuje také na dalších národních symbolech, jako je například státní znak. Pentagram je také jediným bodem, který je na vlajce zobrazen.

Vlajka Jižního Vietnamu (1948 – 1975) byla žlutá se třemi červenými pruhy. Pruhy představovaly tři oblasti Vietnamu. Barvy byly spojeny s červenou krví a žlutou kůží.